Rozhovor s Daliborem Lukešem, ředitelem nově vzniklé společnosti iotor a.s., která se zaměřuje na průmyslové využití internetu věcí.

 

Dalibor Lukeš

Proč vlastně iotor vznikl?

Hlavní důvod je obsažen již v nadpisu tohoto rozhovoru. Chceme našim klientům přinášet praktická a velmi rychle využitelná řešení na platformě internetu věcí. Řešení, která nejen významně usnadní správu jejich technického majetku, ale především nastartují jeho skutečný potenciál a soustředí se na jeho reálné možnosti. Nespecializujeme se na chytré žárovky, zásuvky, nebo ledničky. Ne snad, že bychom proti nim něco měli. Je to ale spíš o našem přístupu a také historickém zázemí. Čerpáme ze zkušeností skupiny OKIN při využívání IoT řešení v segmentu facility managementu a věříme, že IoT jedoslova předurčeno k průmyslovému využití. Všechny ty chytré „krabičky“, senzory, čidla, termokamery nebo NFC kódy musí být vytvořeny (a také použity) k jedinému cíli: Spolehlivě plnit svou funkci a současně generovat data, která budou maximálně využitelná pro nikdy nekončící analýzu a včasnou reakci na měnící se situaci.

 

Co je hlavní přidanou hodnotou iotoru?
Rychlost, praktičnost a reakce. Sázíme na rychlé nasazení reálných scénářů – snažíme se vždy přicházet s řešeními, která jsou kvalitně “předpřipravena”, zahrnují nejčastěji řešené scénáře a jejich zavedení netrvá dlouhé měsíce. Díky tomu nejsou ani závratně drahá. Druhým klíčovým principem je reakce. Zaměřujeme se na to, aby naše řešení uměla správně reagovat na vzniklé situace. Tedy spouštět činnosti třeba i v jiných systémech v případě naměřených specifických hodnot: například spustit ventilaci při zjištění vyššího CO2 v místnosti, nebo zadat úkol pro údržbu na kontrolu stroje při zjištění nestandardních vibrací. 

Na jaké typické oblasti se soustředíte?
Díky tomu, že jsme součástí skupiny OKIN máme velmi blízko k facility managementu. Takže základem naší nabídky řešení budou především scénáře pro správu budov. A odtud je již velmi blízko ke správě jakýchkoliv zařízení, která klient vlastní – ať již jsou statická, nebo pohyblivá. V těchto případech se budeme zaměřovat na jejich sledování, vyhodnocování stavu a také proaktivní údržbu. Třetí oblastí je pak využití IoT v průmyslu. A to nejen pro již zmíněnou správu výrobních zařízení či monitoring a řízení energií, ale také pro realizaci nových obchodních scénářů, jakým je například vize „stroj jako služba“ ve strojírenství.

(Pokud si chcete přečíst také další články v tomto čísle FACILITY MANAGERA, klikněte zde.)